« alba uživatele putujici 
| Po megalitech Évory, Portugalsko II. - Cromeleque dos Almendres
| 30 fotek a 1 video, únor 2011, (-) zobrazení |
| Po megalitech Évory, Portugalsko II. - Cromeleque dos Almendres
| 30 fotek a 1 video, únor 2011, (-) zobrazení |
Po megalitech Évory, Portugalsko
Díl II. – Cromeleque dos Almendres
Na západ od města Évora je vesnička Guadalupe. Od ní na západ je Cromeleque dos Almendres. Cestou po pravé ruce mineme odbočku k Menir do monte dos Almendres. Ten si necháme na cestu zpět. Ke kamenným kruhům vede příjemná prašná cesta korkovými háji a kruhy nejsou do poslední chvíle vůbec vidět. Vašim zrakům jsou do posledních chvil skryty. O to větší podívanou nabízejí, když se rozvinou a vystoupí z šera lesního podrostu.
Svědci. Nehybní kamenní svědci dávných dob a časů. Jak to tady asi muselo vypadat bez stromů? Jak se tento monument musel tyčit ve zdejší krajině? Mírně do svahu, na kopci. Jak vlastně vůbec vypadal? K čemu byl? Kdo byli ti, kteří se tu plahočili, aby vydali neskutečnou námahu k jeho postavení? Vše toto a mnohem víc mně vířilo hlavou.
Kameny to jsou hezké, připadaly mně teplé. Nevím proč. Ani jsem se jich za tímto účelem nedotýkal. Vnímal jsem je tak. Jak přicházela bouřka, byla nádherná podívaná, jak se zbarvilo kovově nebe a do toho pyšně čněly kamenné řady ve svém tichém majestátu.
Hezké putování …
Díl II. – Cromeleque dos Almendres
Na západ od města Évora je vesnička Guadalupe. Od ní na západ je Cromeleque dos Almendres. Cestou po pravé ruce mineme odbočku k Menir do monte dos Almendres. Ten si necháme na cestu zpět. Ke kamenným kruhům vede příjemná prašná cesta korkovými háji a kruhy nejsou do poslední chvíle vůbec vidět. Vašim zrakům jsou do posledních chvil skryty. O to větší podívanou nabízejí, když se rozvinou a vystoupí z šera lesního podrostu.
Svědci. Nehybní kamenní svědci dávných dob a časů. Jak to tady asi muselo vypadat bez stromů? Jak se tento monument musel tyčit ve zdejší krajině? Mírně do svahu, na kopci. Jak vlastně vůbec vypadal? K čemu byl? Kdo byli ti, kteří se tu plahočili, aby vydali neskutečnou námahu k jeho postavení? Vše toto a mnohem víc mně vířilo hlavou.
Kameny to jsou hezké, připadaly mně teplé. Nevím proč. Ani jsem se jich za tímto účelem nedotýkal. Vnímal jsem je tak. Jak přicházela bouřka, byla nádherná podívaná, jak se zbarvilo kovově nebe a do toho pyšně čněly kamenné řady ve svém tichém majestátu.
Hezké putování …
